Pojištění odpovědnosti za škody

Uvedené pojištění kryje za pojištěného všechny škody, které jsou způsobené pojištěným na majetku a zdraví nebo zájmech jiných osob a organizací (třetích osob). Pojišťovaným rizikem je odpovědnost za škodu, která vzniká, dojde-li k porušení povinnosti a v příčinné souvislosti s tím vznikne škoda. Pojištění odpovědnosti za škody je vlastně pojištění následků vyplývajících z nedokonalé činnosti lidí.

Odpovědnost za škodu je riziko těžko zmapovatelné a těžko odstranitelné z podnikatelské činnosti. Proti tomuto riziku se dá samozřejmě bránit dokonalou organizací práce, školením pracovníků, ale nelze ho z podnikatelské činnosti eliminovat. Proto jeho pojištění je jedinou cestou, jak přenést jeho finanční důsledky na jiné, tj. na pojišťovnu.

V jakém rozsahu pojištěný odpovídá

Při škodě na věcech:

  • škoda skutečná
  • ušlý zisk

Při škodě na zdraví:

  • bolestné
  • ztížení společenského uplatnění
  • ztráta na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
  • ztráta na důchodu
  • věcná škoda
  • náklady léčení

Při usmrcení:

Náklady pohřbu

  • náklady účtované pohř. ústavem
  • hřbitovní poplatky
  • cestovní výlohy
  • náklady na smuteční ošacení
  • smuteční hostina
  • zřízení pomníku
  • další náklady
  • náklady léčení
  • náklady na výživu pozůstalých
  • jednorázové odškodnění
  • věcná škoda

Při škodě vzniklé jinak než na věcech, na zdraví nebo usmrcení (tzv. finanční škoda):

Finanční škoda, jak již z názvu vyplývá, představuje škodu, která má povahu škody jež poškozenému způsobuje nehmotnou ztrátu vyjádřitelnou penězi.

Obecně se používá výklad, že se jedná o škodu způsobenou jinak než na zdraví, životě a věci (např. ušlý zisk, storna poplatky, úhrady za marnou jízdu, úhrady za neuskutečněné nasmlouvané akce, regresní náhrady všeho druhu apod.).

Velké riziko takových škod vzniká u všech poradenských služeb, agentur, spedičních firem, které se zabývají poradenstvím, zprostředkováním obchodu a služeb, ale i ostatních výrobních a servisních firem.

Klasickým případem finančních škod je náhrada ušlého zisku vznikající v souvislosti s překopanými kabely při zemních pracích.

Finanční škoda často také vzniká při manipulaci se strojem, zařízením apod., pokud se v takovém případě stroj poškodí či zničí a poškozený kromě náhrady za poškození či zničení této věci požaduje i náhradu ušlého zisku za dobu, kdy stroj byl vyřazen z provozu, resp. za nezbytně nutnou dobu, než byl pořízen jiný.

Obvyklé výluky z tohoto pojištění:

  • pokuty
  • penále
  • manka (schodky na finančních hodnotách ve správě pojištěného)
  • škody vzniklé při obchodování s cennými papíry
  • škody, které pojištěný způsobil jako člen představenstva či dozorčí rady

Náhrada finanční škody

Do základního rozsahu pojištění odpovědnosti za škodu ( pro pojištění právnických a fyzických osob i pro pojištění občanů) se obvykle náhrada finanční škody nezahrnuje.

Odpovědnost za finanční škody (obvykle odpovědnost za ušlý zisk) nabízejí pojistitelé formou připojištění, většinou příslušnou doložkou k základnímu rozsahu pojištění a to pro obecnou odpovědnost z provozní činnosti organizace, pro zasilatelskou činnost, pro dopravce, apod.

Odpovědnost za finanční škody v základním rozsahu pojištění je předmětem pojištění odpovědnosti za škodu u některých profesních činností (auditoři, advokáti, účetní, daňoví poradci, ekonomičtí, organizační a techničtí poradci, správci konkursní podstaty, notáři, rozhodci apod.).

Ušlý zisk

Nárok na náhradu této škody je zakotven v ust .§ 442 OZ a v ust. § 379 OBZ. Zákoník práce povinnost k úhradě ušlého zisku nestanoví. Zatímco u skutečné škody jde o zmenšení majetku poškozeného, ušlý zisk spočívá v tom, že majetek poškozeného se předpokládaným způsobem nezvětšil proto, že došlo ke škodné události. U poškozeného tedy v důsledku předmětné škodní události nedojde k rozmnožení majetkových hodnot, které by bylo možno očekávat v případě pravidelného běhu věcí.

Zjistit rozsah ušlého zisku je pro likvidátora záležitost daleko složitější než u skutečné škody, neboť se tu jedná nejen o srovnání současného stavu se stavem předcházejícím ( tj. než ke škodě došlo), ale současně i o uplatnění prognózy, odhadu vývoje, který by byl nastal, kdyby ke škodné události nedošlo.

Je třeba především zvážit, zda v rozhodném období nebyly překážky obecného rázu pro provozování dané činnosti a tedy zda by ke zvětšení majetku poškozeného předpokládaným způsobem mohlo dojít.

Při stanovení ušlého zisku se vychází z tzv. čistého zisku, tedy od prokazatelných příjmů se odečtou zjištěné náklady, ale pouze ty, které by poškozený musel vynaložit tehdy, kdyby v podnikatelské činnosti pokračoval v případě, že by ke škodné události nedošlo.Při zjišťování ušlého zisku nelze odečíst od příjmů tzv. "pevné" náklady, tj. výdaje poškozeného, které musí vynakládat nezávisle na tom, zda podnikatelská činnost probíhá, či ne.

Podle příslušných ustanovení OZ může poškozená strana požadovat podle vlastní volby buď skutečně ušlý zisk nebo ušlý zisk zpravidla dosahovaný v poctivém obchodním styku v oboru svého podnikání a to za podmínek, které jsou obdobné podmínkám smlouvy, která byla porušena, a tím poškozené straně "ušel" zisk. Rychlým jednáním ze strany pojistitele lze často vzniku ušlého zisku předejít dohodou o tzv."náhradním plnění "- např. s poškozeným lze smluvit úhradu za pronájem vozidla, za prostor k jeho činnosti , za pronájem zařízení na nezbytně nutnou dobu, než bude poškozený moci podnikat za stejných podmínek jako před vznikem škody (oprava vozidla, poškozeného zařízení, popř. nákup nového, pokud se jedná o totální škodu).

Pokuty, penále

Tyto finanční škody nejsou obvykle předmětem pojistného plnění, neboť jsou sankcí, která má mít výchovný charakter. U některých profesí však pokuty a penále představují podstatný a mnohdy i jediný typ škody, který svou činností pojištěný může způsobit ( daňoví poradci, auditoři, účetní). V případě likvidace těchto škod pak likvidátor postupuje podle příslušných daňových zákonů - zejm. zák.č.212/1992 Sb.- o soustavě daní, zák.č.586/1992 Sb.- o daních z příjmu, zák.č.337/1992 Sb.- o správě daní a poplatků, zák. č. 588/1992 Sb.- o dani z přidané hodnoty a zák.č. 563/1991 Sb.- o účetnictví. Případná sporná stanoviska likvidátor konzultuje s pojištěným, popř. jej upozorní na řádné a mimořádné opravné prostředky ( viz ust. §§ 48-53 a ust.§§ 54-56a zák.č.337/1992 Sb. - zákon o správě daní a poplatků).

Vzhledem k tomu, že se jedná o problematiku, která vyžaduje speciální vzdělání, je na místě vyžádat si v tomto případě posudek znalce z oboru.

Principielně pojišťovny rozlišují dvě formy krytí finančních škod:

  • přímá finanční škoda - k finanční škodě musí dojít vždy v příčinné souvislosti se škodou na zdraví nebo na majetku (omezený rozsah krytí)
  • nepřímá finanční škoda - k finanční škodě nemusí dojít pouze v příčinné souvislosti se škodou na zdraví nebo na majetku